ScioŠkoly se za dobu své existence posunuly k velmi jasné koncepci založené na osmi ScioKompetencích. V současné době lze říct, že rozvoj ScioKompetencí je hlavním definujícím prvkem pedagogiky ScioŠkol. A nejsou to pouhá slova na papíře. Důraz na ScioKomeptence se prolíná vším, co v našich školách s dětmi děláme.
Na teoretickém uchopení ScioKompetencí se průběžně pracuje poslední 4 roky. K integraci těchto našich kompetencí do reálné činnosti škol a průvodců však dochází s přiměřenou dávkou "rychlosti" a opatrnosti. Nicméně ve školním roce 2022-23 si naše síť ScioŠkol zvolila implementaci ScioKompetencí jako jednu ze tří priorit. A jak to dopadlo?
Tato výrazně zkrácená zpráva shrnuje současnou situaci práce se ScioKompetencemi ve ScioŠkolách ve školním roce 2022/23. Vychází přitom z dotazníku Mapa školy pro průvodce a pro žáky.
Jsou to kompetence, které se ve školách běžně nerozvíjí. Například emoční inteligence – rozumět sobě, světu a vztahům mezi lidmi. Dále učební autonomie – umět se sám učit. Nebo umění odolnosti – být v životě připraven i na změny, stres, neúspěch, nejistotu. Každé dítě povzbuzujeme v tom, aby vědělo, jak překonávat překážky, jak pracovat s chybou či jak poznat pravdu od manipulace. Více o ScioKompetencích.
Průvodci (211 respondentů) byli dotazováni, do jaké míry oni sami s dětmi ve ScioŠkolách rozvíjí jednotlivé ScioKompetence. Průvodci v tomto ohledu vnímají jako nejkvalitnější svoji práci s SCK5 (Vytvářím a udržuji dobré vztahy), kterou podle svých slov ¾ průvodců rozvíjí na 80 % a více. Dalšími v pořadí jsou SCK 6 (Konám dobro a stavím se zlu) a SCK1 (Řídím a poháním své učení), u kterých jsou to přibližně ⅗ průvodců. Nejméně často potom průvodci za rozvíjenou označovali SCK7 (Jsem tvůrcem budoucnosti světa), kterou na 80 % a více rozvíjí ⅓ průvodců a ⅕ ji rozvíjí na 20 % a méně.
Pro porovnávání rozvoje ScioKompetencí mezi jednotlivými školami byl spočítán průměr rozvoje jednotlivých kompetencí za všechny průvodce na dané škole a následně byl spočítán průměrný rozvoj všech osmi ScioKompetencí. Z meziročního srovnání vyplývá, že nejvýraznější nárůst oproti minulému roku je u ScioŠkol, jejichž průvodci vnímali v minulém roce svou práci s rozvojem ScioKompetencí jako nejméně kvalitní. Zatímco v roce 2022 tak byl procentuální rozdíl mezi školami s nejvyšším a nejnižším pociťovaným průměrným rozvojem 28 %, letos je to 18 %. To, jak průvodci hodnotí míru rozvoje kompetencí, samozřejmě nemusí souviset s tím, jak jsou ScioKompetence rozvíjeny. Tato data by ale mohla naznačovat, že se za poslední rok se míra rozvoje ScioKompetencí napříč všemi ScioŠkolami sjednotila.
Průvodců jsme se také ptali na styl jejich výuky co se poskytované svobody žákům týče. V této části dotazníku měli průvodci uvést, kolik procent času ve ScioŠkole si žáci utvářejí sami, kolik procent si vybírají z nabízených samostatných výzev nebo projektů, kolik z nabídky vedené výuky a kolik procent času se účastní vedené výuky jednotné pro všechny.
Vztah mezi pociťovaným rozvojem ScioKompetencí a styly výuky byl vyčíslen pomocí Pearsonova korelačního koefecientu. Z této analýzy vyplývá, že pociťovaný rozvoj ScioKompetencí pozitivně koreluje se třemi styly výuky (viz tabulka):
Naopak jsme nenašli žádnou korelaci mezi pociťovaným rozvojem kompetencí a využíváním jednotné výuky pro všechny. Když byla tato data agregována za jednotlivé ScioŠkoly (byl vypočítán průměr odpovědí na danou otázky pro všechny průvodce v dané škole), žádná z těchto souvislostí nebyla nalezena. Data tak naznačují, že čím větší svobodu podle svých slov průvodci žákům dávají, tím kvalitněji vnímají svůj rozvoj ScioKompetencí.
Žáci (770 respondentů) nebyli v dotazníku tázáni na konkrétní ScioKompetence, ale na to, jaký mají pocit zlepšení v jednotlivých oblastech, které odpovídají ScioKompetencím. Nejvýraznější zlepšení žáci vnímají v tom, jak se umí učit (SCK1) a jak si dohledat zdroje informací (SCK2), kde zlepšení pociťují přibližně ⅘ žáků. Nejmenší potom v dělání dobrých skutků (SCK6), kde jsou to “pouze” ⅗. Oproti minulému roku nedošlo ve vnímání posunu žáky k výraznějším změnám. Vnímání posunu se také výrazně neliší mezi jednotlivými ročníky.