věda & výzkum

Optimální velikost školy? Velká nebo malá?

Jaká je optimální velikost školy? Existuje nějaký ideální počet žáků, který by měl ve škole být? Podle čeho se to měří? To a další o problematice optimální velikosti školy se dočtete v tomto článku.

9. 8. 2022| Karolína Letochová
Velikost Skoly
<div class="container">

Po tématu spánku a začátku výuky se vracíme s dalším výzkumným tématem - optimální velikostí školy.

Ale co vlastně měřit?

Neexistuje žádná optimální velikost školy, kterou bychom mohli z nějakého obecného vzdělávacího hlediska exaktně spočítat a vyjádřit číselně. Máme tak k dispozici pouze výzkumy, které studují efekt velikosti školy na určité proměnné. Zároveň (zatím) neexistuje ani žádný teoretický model, který by vliv velikosti školy uceleně a komplexně vysvětloval. Pokud tak chceme určovat “optimální” velikost školy, můžeme se spoléhat pouze na agregáty jednotlivých výzkumů. Ty se obecně zabývají efektem velikosti školy na tři skupiny proměnných - nekognitivní výsledky (výsledky vzdělávání, které obvykle neměříme v testech), kognitivní výsledky (výsledky vzdělávání, které v testech měříme) a cenovou efektivitu.  

Malá škola, lepší vztahy

U nekognitivních výsledků výzkumy poměrně jasně a konzistentně ukazují buď negativní korelaci s velikostí školy, nebo korelaci žádnou/nevýznamnou. Nekognitivní výsledky jsou tedy lepší u menších škol. Tento vztah ukázal výzkum například u následujících oblastí:

 

Kognitivní výsledky a nejasnosti

U kognitivních výsledků již není shoda tak jednoznačná. Většina výzkumů ukazuje, že kognitivní výsledky žáků jsou lepší na menších nebo středně velkých školách, některé ale ukazují i pozitivní korelaci pro velké školy, nebo neukazují korelaci žádnou. Kvůli neexistenci teoretického popisu efektu velikosti školy navíc není jasné, proč má velikost školy na kognitivní výsledky žáků vliv. Obecně se ale výzkumy shodují na tom, že pokud má menší velikost škol pozitivní vliv na výsledky žáků, tak pozitivně ovlivňuje především žáky s nižším socioekonomickým statusem (SES) a ty z etnických minorit. Někteří autoři dokonce navrhují, že zatímco z menší velikosti škol nejvíce profitují žáci s nižším SES, z větší naopak žáci s vyšším SES. 

Velká škola, levná škola

U cenové efektivity ukazují výzkumy korelaci buď pozitivní (čím větší škola, tím menší náklady na provoz v přepočtu na jednoho žáka, a tedy platí tzv. economies of scale) nebo korelaci ve tvaru písmene U (čím větší škola, tím menší náklady na provoz, ty ale podléhají zákonu klesajících výnosů). V konkrétních velikostech optimální školy z hlediska cenové efektivity se autoři úplně neshodují, Riew říká, že nejnižší náklady jsou u škol s 200 až 400 studenty, Andrews říká, že je to 1000 studentů, a Hendriks uvádí 450 studentů. 

A jak velká je vlastně velká škola?

Při detailnějším pohledu na tyto tři kategorie narážíme na první limit výzkumů ohledně velikosti školy, což je otázka toho, co je velká a co malá škola. Toto vnímání se mezi jednotlivými autory liší až překvapivě hodně - u svého přehledu literatury například americká výzkumnice Cotton uvádí, že z 69 studií, které analyzovala, jich jen 27 uvádí přesné hodnoty toho, co pro autory znamená malá a velká škola, přičemž horní limit pro malou školu se pohyboval na škále od 200 do 1000 studentů a velikost velké školy se pohybovala od 300 do 5000 studentů. Jakákoli agregace dat o efektu velikosti školy je tak náročná. 

Jak je na tom ScioŠkola?

Zajímalo nás, zda lze některé závěry aplikovat i v rámci ScioŠkol. Kromě absence teoretického modelu a limitů při agregaci dat ale narážíme na další problémy s výzkumem o velikosti škol a jeho aplikaci na ScioŠkoly. Zaprvé, výzkum se obvykle provádí na školách řádově větších než je současná velikost ScioŠkol. Studie se většinou zabývají školami většími než 400 studentů, někdy o velikosti až 3000 studentů. Dělat závěry o školách tak malých jako je 100 - 200 studentů je tak prakticky nemožné. 

Zadruhé, škola je komplexní systém a je otázkou, zda velikost školy jako proměnná měřena na bežných školách bude mít stejný efekt i na ScioŠkolách. Jeden z příkladů může být právě zmíněný efekt velikosti školy na žáky s různým SES. Je nejasné, které další faktory efekt velikosti školy ještě ovlivňují - je možné, že díky vnitřní organizaci výuky ve ScioŠkolách mohou být školy klidně mnohem větší než ty běžné a nekognitivní výsledky zůstanou vysoké, nebo to může být i naopak. Kvůli absenci teoretických modelů je tak otázkou, zda můžeme “mainstreamové” kvantitativní výzkumy o velikosti školy na prostředí ScioŠkol jakkoli aplikovat. 

Zatřetí, odhady optimální velikosti školy se většinou opírají pouze o efekt na kognitivní výsledky a cenovou efektivitu. O celkový odhad se pokusili na základě přehledu literatury v zásadě tři autoři: Cotton uvádí jako optimální velikost 300 až 400 žáků pro základní školu a 400 až 800 žáků pro střední školu, Macarena 300 až 500, respektive 600 až 900, a Leithwood a Jantzi 500, respektive 1000. Je ale otázkou, nakolik jsou tyto číselné odhady pro ScioŠkoly relevantní, jelikož jsou všechny tři založeny pouze na datech o cenové efektivitě a kognitivních výsledcích.

Tak tedy velká škola nebo malá škola?

O optimální velikosti školy z hlediska nekognitivních výsledků toho moc nevíme. Jelikož jsou všechny nekognitivní výsledky výrazně lepší na malých školách, je pravděpodobné, že optimální velikost z této perspektivy bude méně než 500 studentů. Zároveň mnoho autorů uvádí, že důležitým faktorem pro rozvoj všech nekognitivních výsledků je to, jak moc se učitelé a žáci znají navzájem. Na to ale žádné detailnější studie ze školního prostředí také neexistují, Lee pouze doporučuje, že pokud mají střední školy hodně žáků, měly by být rozděleny do celků po 600 žácích, aby se všichni měli šanci navzájem poznat. Ucelenější data o této problematice ale chybí. 

My ve ScioŠkolách vycházíme také právě z toho, že nejlepší výsledky škola má, pokud se všichni v ní navzájem znají a tvoří jednu komunitu. V tomto ohledu se nám osvědčilo právě číslo 150 žáků, kolem kterého se pohybujeme. O ideální velikosti školy nám bohužel nemůže mainstremový výzkum prozradit více.

</div>