Stereotypy v pohádkách: jaký vliv mají na děti

„A byla svatba a žili šťastně až do smrti…“ Takto končí mnoho pohádek, které čteme dětem před spaním. Ale je toto univerzální obraz štěstí? A kdo má na něj nárok? Princezna, která je krásná a poslušná? Hrdina, který všechno vyřeší silou? Jaké poselství si z pohádek děti odnášejí? A jaký vliv mají tyto příběhy na jejich myšlení a názorová přesvědčení?

1. 9. 2025| Hana Krulišová
Poslechněte si audio verzi
0:00
0:00
BLOG Pohádky A Děti

Historie pohádek: jak se dostaly k dětem 

Pohádky se staly přirozenou součástí dětství. Ale nebylo tomu tak vždy. Masri et al. (2025) ve své přehledové studii upozorňují, že jde o poměrně nový fenomén, který se výrazněji rozšířil až ve 20. století. 

Dříve byly pohádky naopak považovány za nevhodné pro děti, a to kvůli své brutalitě či nevýchovnému charakteru. Teprve pozdější úpravy je proměnily v dnešní dětskou literaturu. 


Proč je důležité číst dětem pohádky

Masri et al. (2025) analyzovali 33 studií o terapeutických a pedagogických účincích pohádek a zjistili, že tyto příběhy pozitivně působí na jazykový, kognitivní, emoční i sociální vývoj dětí. 

Pozitivní přínosy pohádek:

  • podporují slovní zásobu a vyjadřovací schopnosti,
  • rozvíjejí představivost a symbolické myšlení,
  • pomáhají dětem zvládat emoce,
  • posilují empatii a spolupráci, 
  • přispívají k pocitu bezpečí, předvídatelnosti a emoční stabilitě.

Otčenášek a Šidák (2023) pohádky označují za symbolický prostor, v němž si dítě může v bezpečí zakoušet různé emoční i morální situace. Pohádky se tak výrazně podílejí na formování osobnosti dítěte. Mělo by nás proto zajímat, jaké pohádky dětem předkládáme a jaký otisk v nich zanechávají. 


Jak pohádky rozvíjejí morální úsudek dětí  

V pohádkách K. J. Erbena nebo bratří Grimmů se postavy musejí vypořádat s různými zkouškami a nakonec jsou odměněny za své ctnosti. 

Masri et al. (2025) upozorňují, že právě tato srozumitelná narativní stavba napomáhá rozvoji morálního uvažování. Motivy, jako je zasloužená odměna za statečnost a dobrosrdečnost či spravedlivý trest za chamtivost a nepoctivost, napomáhají dětem rozlišovat mezi tím, co je správné a co ne.

Výchovný vliv pohádek:

  • Děti se učí rozlišovat přijatelné a nepřijatelné jednání na základě důsledků konání hlavních hrdinů.
  • Narativ podporuje porozumění etickým principům (spravedlnost, obětavost) prostřednictvím emocionální angažovanosti.


Rizika stereotypů podle vědeckých studií 

Jack Zipes ve své monografii Breaking the Magic Spell (2002) upozorňuje, že klasické pohádky byly často využívány jako nástroj výchovy k poslušnosti a k předávání konzervativních hodnot nové generaci dětí.

Lidové pohádky mohou upevňovat stereotypní představy o tom, jaké vlastnosti mají mít muži a ženy (statečný princ, krásná a poslušná princezna, ošklivá a zlá čarodějnice) nebo kdo si zaslouží štěstí (chudý hrdina).

Block et al. (2022) zkoumali, jak krátké příběhy s genderovými stereotypy ovlivňují děti (6–11 let). Třem skupinám dětí byly předloženy tři různé verze téhož příběhu: 1. stereotypní (dívka není dobrá v matematice), 2. proti-stereotypní (dívka ovládá matematiku) a 3. neutrální. Stereotypní příběhy posilovaly asociaci „matematika = chlapec“, proti-stereotypní ji naopak oslabovaly. Ukazuje se, že pohádky mají sílu ovlivnit to, jak děti přemýšlejí o světě.

Praktická doporučení proti stereotypům: 

  • Nabízet dětem i moderní pohádky s obrácenými rolemi (princezna zachraňuje prince).
  • Po přečtení vést s dětmi diskusi: „Proč si myslíš, že se tak princezna chová?


Jak pracovat se stereotypy v pohádkách

Jessika Bradford (2020) zkoumala, jak malé děti ve věku 4–6 let vnímají genderové stereotypy v pohádkách. Na začátku výzkumu děti nestereotypní postavy (silné ženské hrdinky nebo pasivní mužské hrdiny) odmítaly, smály se jim nebo je označovaly za „divné“. Po sérii dramatizací a diskusí se děti přestaly bát „neobvyklých“ rolí a zejména chlapci začali připouštět, že i pečující postava může být hrdinou. 

Výzkum Bradford (2020) tak ukazuje, že předškolní děti nejsou „příliš malé“ na to, aby kriticky uvažovaly o genderových vzorech. 

Rovněž studie Glena Saxbyho (2022) upozorňuje na důležitost vedení ke kritickému myšlení. Když pohádka obsahuje genderové stereotypy, učitel či rodič na to může poukázat a vést s dětmi diskusi. 


Vývoj pohádek od lidových k moderním

Jack Zipes (2002) ukazuje, že moderní a postmoderní pohádky už nepotvrzují společenský pořádek, ale spíše ho zpochybňují. Princezny nečekají na záchranu, ale jednají samy.

Coyne et al. (2016, 2021) poukazují na posun v „princeznovské kultuře“. Zatímco tradiční princezny (Popelka, Sněhurka) posilují stereotypy a přidělují dívkám pasivně pečující role, princezny nové generace (Elsa, Moana, Mulan) dívky inspirují k samostatnosti a odvaze. Dívky, které se s těmito hrdinkami identifikovaly, později projevovaly vyšší míru rovnostářství a sebeúcty.


Proč číst dětem africké, arabské nebo asijské pohádky 

Pohádky z jiných kulturních prostředí nabízejí dětem jiný pohled na svět. V japonských pohádkách se setkáváme s respektováním přírodních cyklů. V indických vyprávěních má klíčovou roli karma a duchovní růst. A v arabských příbězích, jako jsou ty z Tisíce a jedné noci, se klade důraz na vychytralost.

  • Xie & Jia (2015) zkoumali, jak děti z Číny a Německa (9–11 let) vnímají evropské pohádky (Červená karkulka, Sněhurka). Německé děti kritizovaly hlavní hrdinky za „neposlušnost“ či „naivitu“, zatímco čínské děti zdůrazňovaly vinu vlka a macechy, kteří narušili harmonii mezi lidmi.
  • Saxby (2022) uvádí, že děti, které jsou vystaveny pohádkám z různých kultur, projevují vyšší míru kulturní otevřenosti a empatie. Multikulturní příběhy totiž ukazují alternativní hodnoty a normy. 
  • Otčenášek a Šidák (2023) k tomu dodávají, že multikulturní pohádky dětem umožňují vidět svět očima někoho jiného a lépe chápat odlišné společenské role a ideály. 


Praktická doporučení pro čtení pohádek

Otevírejte diskusi o motivech, stereotypech a hodnotách. Výběrem pohádek významně ovlivňujeme hodnoty a postoje dětí. Klasické příběhy nesou silné morální poselství, ale často reprodukují stereotypní role a ideály. Otevřená diskuse s dětmi může jejich vliv zásadně proměnit.

Kombinujte klasické, moderní i multikulturní pohádky. Moderní a multikulturní pohádky obohacují dětský svět o nové vzory a alternativní způsoby myšlení. Výzkumy ukazují, že právě tato pestrost podporuje rozvoj empatie, tolerance i kritického uvažování.


Kde hledat kvalitní dětské knihy

Pro rodiče a pedagogy, kteří vybírají kvalitní pohádky v češtině, existuje řada ověřených zdrojů. Uvádíme přehled některých z nich:


Zajímá vás výzkum v oblasti vzdělávání a výchovy dětí? Sledujte naše výsledky na www.scioresearch.com.


FAQ – Často kladené otázky

Proč číst dětem pohádky?
Pohádky podporují rozvoj slovní zásoby, představivosti, empatie a morálního uvažování; zároveň pomáhají dětem zažívat a zpracovávat emoce v bezpečném symbolickém prostoru.

Mohou pohádky upevňovat stereotypy?
Ano. Klasické pohádky často reprodukují genderové a sociální stereotypy — jejich vliv lze však zmírnit následnou reflexí a diskusí nebo volbou moderních či multikulturních příběhů.

Jak vybírat kvalitní knihy pro různé věkové skupiny?
Kombinujte odborné seznamy (knihovny, prestižní ocenění), recenze profesionálů i názory dětí; zohledněte věk a výchovné cíle. 

Jak vést diskusi po přečtení?
Používejte otevřené otázky („Co bys udělal/a ty?“, „Proč si myslíš, že postava tak jedná?“), porovnávejte alternativní konce nebo zkuste zapojit dramatizaci. 


Reference

Všechny články