Růstové myšlení ve škole: Jak ovlivňuje úspěch dětí?

Co je růstové nastavení mysli

Teorii růstového nastavení mysli vyvinula Carol Dweck v 80. letech 20. století (Dweck & Leggett, 1988). Autorka si všimla, že lidé se dají rozdělit do dvou skupin:

1. Lidé s fixním nastavením mysli: věří, že inteligence je stabilní.
2. Lidé s růstovým nastavením mysli: věří, že se inteligence může rozvíjet. 

Každé z těchto přesvědčení má mít zásadní dopad na motivaci, chování a výsledky jedince. Tuto teorii podpořila i studie Blackwell et al. (2007), která zjistila, že studenti s růstovým nastavením dosahovali lepších výsledků v matematice. Intervence zaměřené na podporu růstového nastavení mysli pak údajně vedly ke zlepšení akademických výsledků.

Zastánci teorie tvrdí, že může přinést výrazné změny ve výsledcích žáků již po krátkých intervencích trvajících pouze 45 minut (Yeager et al., 2019). 

Příslib rychlých výsledků přitáhl pozornost nadace Billa a Melindy Gatesových, kteří financovali výzkum v této oblasti (Dweck, Walton, & Cohen, 2014). Growth mindset byl také zahrnut do celosvětového testování PISA v roce 2018 a 2022.

Čím si růstové nastavení mysli získalo učitele 

Není překvapivé, že teorie růstového nastavení mysli (growth mindset) se mezi učiteli rychle ujala. Její zjednodušené verze zní intuitivně: „Mozek je jako sval, který roste s námahou“ a „Každý se může zlepšit, když se dostatečně snaží.“

Koncept růstového nastavení mysli poskytuje učitelům tři zásadní věci:

1. Dává vědecký základ pedagogickému optimismu – přesvědčení, že každý žák má potenciál k růstu. 
2. Nabízí praktickou metodu, jak tento optimismus přenést do výuky: chválit úsilí místo vrozeného talentu, zdůrazňovat hodnotu vytrvalosti a učit studenty vnímat překážky jako příležitosti k učení. 
3. Poskytuje jednoduchý slogan, který lze předat žákům.

Co o růstovém nastavení mysli říká věda 

Teorie růstového nastavení mysli si získala významné renomé ve vědecké i učitelské komunitě. Novější výzkumy však zásadně zpochybnily její praktické přínosy i teoretické základy: 

• Metaanalýzy od Sisk et al. (2018) a Macnamara & Burgoyne (2022) ukázaly, že avizované dopady na akademické výsledky jsou ve skutečnosti minimální nebo nulové. 
• Replikační studie z různých zemí, včetně Li & Bates (2020) ve Skotsku a Bahník & Vranka (2017) v České republice, neprokázaly žádné významné souvislosti mezi růstovým nastavením a akademickými výsledky.
• Výzkumníci také kritizují metodologické problémy původních studií. Až třetina studií podle Sisk et al. (2018) vůbec neověřovala, zda intervence skutečně vedly ke změně nastavení mysli studentů. Ke zlepšení akademických výsledků tak mohlo dojít vlivem podpory motivace. 

Proč by si učitelé měli udržet optimistický přístup 

Opuštění teorie růstového nastavení mysli však neznamená, že bychom měli rezignovat na snahu o zlepšování výsledků žáků. Z rozsáhlých metaanalýz Johna Hattieho vyplývá, že mezi nejvlivnější faktory v učení patří zpětná vazba.

Účinná zpětná vazba musí být včasná, avšak poskytování okamžité individuální zpětné vazby je pro učitele náročné. Zde však přichází na pomoc technika. AI nástroje mohou provádět rychlou kontrolu prací – identifikovat pravopisné chyby, ověřovat správnost výpočtů, nebo upozorňovat na zjevné logické nedostatky v argumentaci. To učitelům uvolní ruce pro poskytování včasné zpětné vazby s větší hloubkou.

Z praxe i výzkumu víme, že kvalitní zpětná vazba má zásadní vliv na zlepšování výsledků žáků. A to nám dává solidní důvod k optimismu ohledně rozvoje potenciálu všech studentů.

Použitá literatura:

1. Dweck & Leggett, 1988
2. Blackwell et al., 2007
3. Bernecker & Job in Social Psychology in Action, 2019
4. Yeager et al., 2019
5. Dweck, Walton, & Cohen, 2014
6. Sisk et al., 2018
7. Macnamara & Burgoyne, 2022
8.  Li & Bates, 2020
9. Bahník & Vranka, 2017
10. Hattie effect size list, dne 2.5.2025