Od krabice k vesmírné lodi: Jak v dětech probudit kreativitu

Proč bychom měli rozvíjet kreativitu dětí?

Představte si třídu plnou prvňáčků, kteří dostali za úkol nakreslit strom. Někteří namalují klasický hnědý kmen se zelenou korunou, jiní vytvoří modré stromy, stromy s duhovými listy nebo stromy, v nichž bydlí skřítci. Ať už volí tradiční pojetí, nebo se nechají unést fantazií, všechny děti do školy přicházejí s jedinečnou dávkou kreativity. 

Právě tato rozmanitá tvořivost (od pečlivého realismu až po pohádkovou představivost) je tím, co stojí za největšími vynálezy lidstva a co bude v budoucím světě stále cennější dovedností. 

Jak se kreativita u dětí projevuje 

U dětí se kreativita nejčastěji projevuje při hře, v jejich bohaté fantazii a v přirozené zvídavosti. Děti zkoumají svět kolem sebe, vymýšlí a přemýšlí po svém. A díky tomu nacházejí originální a kreativní nápady a řešení.

Psychologové spojují kreativitu s divergentním myšlením – schopností generovat rozmanité nápady. Kreativita ale zahrnuje i konvergentní myšlení – umění zdokonalovat nejlepší nápady.

Důležité je vědět, že kreativita neznamená jen výjimečnou genialitu nebo „velké umění“. Podle odborníků existuje:

• Kreativita s velkým K – výjimečné objevy a mistrovská díla 
• Kreativita s malým k – každodenní tvořivost, která se u dětí  projevuje při hře nebo při originálním využití obyčejných věcí

Dobrou zprávou je, že kreativita není jen vrozený talent, ale naučitelná dovednost, která se dá rozvíjet podobně jako jazyk nebo logické myšlení.

Jak se dětská kreativita testuje

Tradičně se kreativita měří pomocí divergentních úloh – děti dostanou otevřený úkol a hodnotí se množství a originalita jejich nápadů. Příkladem může být:

• test alternativních využití: „Vymysli co nejvíce způsobů, jak použít obyčejnou kancelářskou sponku" (Evans et al., 2021), 
• dokreslování neúplných obrázků (např. Torranceho testy tvořivého myšlení používané už od 60. let), 
• hledání více řešení složitého problému. 

Tyto testy mají solidní spolehlivost a dokáží do určité míry předpovědět budoucí kreativní úspěchy (Kim, 2006).

Moderní studie však upozorňují, že samotná schopnost produkovat nápady ještě nezaručuje úspěch. Stejně důležité je umět nápady dotáhnout do konce. Zvídavost a chuť experimentovat jsou pro tvořivé myšlení stejně zásadní jako fantazie (Kim, 2011).

Které styly výchovy podporují kreativitu

Mnohé studie potvrdily existenci tzv. „slumpu" – propadu kreativity kolem 4. třídy ZŠ. Děti v předškolním a mladším školním věku bývají velmi nápadité, ale kolem 9–10 let nastává pokles originality, pravděpodobně vlivem sílícího tlaku na konformitu. K částečnému oživení tvořivosti pak často dochází v pozdější pubertě (Kim, 2011).

Výzkumy ukazují, že prostředí má na úroveň dětské kreativity opravdu výrazný vliv. Srovnávací studie (Köster et al., 2020) mezi dětmi z Německa a z Kamerunu zjistila, že:

• děti v prostředí podporujícím autonomii a individualitu měly originálnější nápady,
• děti z prostředí kladoucího důraz na poslušnost a tradice byly méně nápadité.

To potvrzuje významný vliv výchovy. Prostředí vedoucí k samostatnosti a tvořivé hře kreativní potenciál rozvíjí, zatímco příliš autoritativní výchova jej může brzdit.

Rozvoj kreativity v českých školách 

Organizace OECD nedávno poprvé měřila tvůrčí myšlení patnáctiletých žáků v rámci studie PISA. České výsledky byly znepokojivé: podle České školní inspekce čeští žáci v dotazníku o vlastní kreativitě patřili k nejméně sebevědomým v rámci zemí OECD – hůře dopadly už jen tři země (Česká školní inspekce, 2024).

Ukázalo se například, že ačkoli české děti mají chuť učit se nové věci, často ji neuspokojují ve škole, ale mimo ni. Podpora kreativity na našich školách je podle tohoto šetření vnímána jako velmi nízká (Celume et al., 2019). 

Tyto výsledky ukazují na potřebu změn ve vzdělávacích přístupech: pokud školy kreativitu nerozvíjejí, děti ztrácejí sebedůvěru v této oblasti a mohou zaostávat za vrstevníky z jiných zemí nejen ve schopnosti tvořit, ale i v motivaci tvořivost využívat.

Praktické tipy, jak rozvíjet dětskou kreativitu v praxi

Kreativita je jako sval. Čím více ji používáme, tím je silnější. Pojďme se podívat, jak kreativitu cvičit:

Vytvořte bezpečné prostředí, kde nevadí dělat chyby

• Povzbuzujte děti k experimentování - beze strachu ze zesměšnění.
• Ukazujte dětem, že omyl je nedílnou součástí učení.
• Dejte dětem prostor, aby řešily problémy samostatně, i když to znamená, že se chvíli trápí.

Podněcujte zvídavost a samostatné objevování

• Odpovídejte trpělivě na otázky „proč?“ a „jak?“, protože ty jsou palivem dětské kreativity.
• Využívejte brainstorming bez okamžitého hodnocení nápadů - na začátku tvůrčího procesu není žádný nápad špatný. 
• Nechte děti osahat si materiály a experimentovat s nimi.

Podporujte tvořivé aktivity a umění 

• Nabídněte dětem výtvarné, hudební či dramatické aktivity, při nichž mohou využívat svou fantazii.
• Oceňte samotný tvůrčí proces, ne jen výsledek. Nebuďte příliš kritičtí a pochvalte dítě za originalitu: „To je zajímavé, jak tě to napadlo?“
• Vyzkoušejte improvizační hry nebo tvůrčí psaní.

Dejte dětem prostor k volné hře a „nudě"

• Chvíle, kdy se děti nudí, často probudí největší kreativitu – začnou totiž samy něco vymýšlet.
• Jednoduché pomůcky (kostky, krabice, papír a pastelky) mnohdy podnítí kreativitu více než složité a drahé technologické hry.
• Omezujte pasivní čas dětí u obrazovek a podporujte aktivní využití technologií (tvoření animací, programování).

Co si z toho odnést jako rodič?

Současné výzkumy nám dávají jasný vzkaz: děti mají obrovský tvořivý potenciál, který však potřebuje vhodné podmínky, aby se projevil. 

Když dětem poskytneme bezpečí pro experimentování, volnost v objevování a bohaté podněty k tvoření, dokážou nás překvapit neotřelými nápady a řešeními. 

Klíčové je, aby iniciativa vycházela od dítěte. Role dospělého spočívá v nabídnutí inspirativních podnětů, ale následném ustoupení do pozadí, aby mladí tvůrci mohli realizovat vlastní nápady.

Mějte na paměti, že hra je nezbytná součást učení. Takže až příště uvidíte dítě, které kreslí fialovou krávu s křídly nebo staví hrad z polštářů a prostěradel, nezasahujte mu do toho se slovy „takhle to přece není správně" či „to se nedělá". Možná právě teď vzniká nápad, který jednou posune celý svět o krok dál. 

Kreativita totiž začíná tím, že si troufneme myslet jinak.

Přijde vám kreativita důležitá? Sledujte nezávislý výzkum Scio Research na www.scioresearch.com.  

Reference

Amabile, T. M. (1983). The social psychology of creativity: A componential conceptualization. Journal of Personality and Social Psychology, 45(2), 357–376. https://doi.org/10.1037/0022-3514.45.2.357​

Celume, M.-P., Besançon, M., & Zenasni, F. (2019). Fostering children and adolescents’ creative thinking in education: Theoretical model of drama pedagogy training. Frontiers in Psychology, 9, 2611. https://doi.org/10.3389/fpsyg.2018.02611​

Česká školní inspekce (2024). Národní zpráva – výsledky šetření PISA 2022: Tvůrčí myšlení. Praha: ČŠI. https://www.csicr.cz/cz/Aktuality/Narodni-zprava-PISA-2022-Tvurci-mysleni​

Evans, N. S., Todaro, R. D., Schlesinger, M. A., Golinkoff, R. M., & Hirsh-Pasek, K. (2021). Examining the impact of children’s exploration behaviors on creativity. Journal of Experimental Child Psychology, 207, 105091. https://doi.org/10.1016/j.jecp.2021.105091​

Kim, K. H. (2006). Can we trust creativity tests? A review of the Torrance Tests of Creative Thinking (TTCT). Creativity Research Journal, 18(1), 3-14. https://doi.org/10.1207/s15326934crj1801_2​

Kim, K. H. (2011). The Creativity Crisis: The Decrease in Creative Thinking Scores on the Torrance Tests of Creative Thinking. Creativity Research Journal, 23(4), 285–295. https://doi.org/10.1080/10400419.2011.627805​

Köster, M., Yovsi, R. D., & Kärtner, J. (2020). Cross-cultural differences in the generation of novel ideas in middle childhood. Frontiers in Psychology, 11, 1829. https://doi.org/10.3389/fpsyg.2020.01829

Zhang, Z. S., Seemann, M., Joos, R., Suren, M., Fischer, H., & Hofmann, M. (2025). Fostering Creativity Through Game‐Based Approaches: A Scoping Review. The Journal of Creative Behavior, 59(1), e1536. https://doi.org/10.1002/jocb.1536