Učí se děti lépe v lepším sociálním klimatu školy? Výzkum ve ScioŠkolách

Kvalitní vztahy mezi dětmi jsou klíčové

Bezpečné prostředí a dobré sociální klima jsou jednou z hlavních priorit ScioŠkol. Jsme přesvědčeni, že kvalitní vztahy mezi dětmi jsou klíčové pro to, aby mohl probíhat proces učení. To má zásadní dopad na náš přístup k dětem, ale i na prioritizaci toho, čemu ve ScioŠkolách věnujeme čas a pozornost. Pedagogický výzkum ale hypotézu, že kvalitní vztahy mezi dětmi mají pozitivní vliv na učení, zatím zásadněji nepodpořil. Většina výzkumu v této oblasti je navíc z anglosaských veřejných škol, jejich přenositelnost do kontextu ScioŠkol je proto omezená. Tento výzkum se tak zabývá právě vztahem sociálního klimatu ve třídě a učebního pokroku dětí na druhém stupni základních ScioŠkol. Tento vztah jsme se rozhodli sledovat pomocí kvantitativních metod a ve dvou šetřeních – v hlavním šetření a v Mapě školy. 

(Detailní výzkumná zpráva je ke stažení zde).

Soudržnost a spokojenost dětí jsou důležité

Na datech z obou šetření byla provedena tzv. korelační analýza, která sleduje, zda mezi jednotlivými proměnnými existuje statisticky signifikantní lineární vztah. V případě dat z hlavního šetření (korelační matice zobrazena v tabulce 1) analýza ukázala, že průměrný pokrok v učení ve všech oblastech mírně koreluje se soudržností třídy a se spokojeností žáků ve třídě. Je také zajímavé, že s oběma těmito proměnnými (spokojenost a soudržnosti) pozitivně koreluje to, jak mají žáci pocit, že se za poslední rok ve ScioŠkole rozvinuli v porozumění sami sobě. Je tak možné, že v pozitivním sociálním prostředí mohou žáci především lépe poznávat svoje potřeby, pocity apod., a naopak souvislost s učením se matematiky či poznáním světa je nižší. Nakonec je také zajímavé, že z analýzy nevyplnuly žádné (pozitivní ani negativní) signifikantní korelace mezi posunem v učení a třenicemi ve třídě, soutěživostí nebo obtížností učení. Tyto aspekty sociálního wellbeingu tak pravděpodobně s posunem v oblastech nesouvisí.

Tabulka 1: Korelační matice na úrovni jednotlivých žáků z hlavního dotazníkového šetření. Zobrazeny jen signifikantní korelace (p < 0,05). Číselné hodnoty označují korelační koeficienty – čím vyšší koeficient, tím užší lineární vztah mezi dvěma proměnnými je.

Tyto výsledky jsou podpořeny i výsledky z šetření Mapa školy, které jsou zobrazeny v tabulce 2. Výsledky obou dotazníkových šetření jsou konzistentní v tom, že konstrukty, které bychom označili za pozitivní aspekty sociálního klimatu, pozitivně korelují s rozvojem v dotazovaných oblastech.

Tabulka 2: Korelační matice na úrovni jednotlivých žáků z šetření Mapa školy. (Všechny zobrazené korelace jsou signifikantní.)

Signifikantní korelace jsou u těchto dat častější a vyšší než u hlavního šetření. To může souviset i s tím, že nebyly využity validizované položky a na obě skupiny proměnných byli žáci dotazováni v rámci jednoho dotazníku, tudíž korelační analýza mohla zčásti místo vztahu mezi proměnnými obecně rozlišit děti, které byly ve všech otázkách dotazníku spíše pozitivní a ty, které byly spíše negativní, například v důsledku nálady v daný den.

Šikana neposiluje odolnost

Zajímalo nás také, jestli pociťovaný posun ve ScioKompetencích nějak souvisí s výskytem ubližování či šikany ve třídě. Korelační analýza, zobrazená v tabulce 3, ukázala, že výskyt zraňování či ubližování ve třídě je negativně asociován s tím, jak děti ve třídě hodnotí svůj posun ve ScioKompetencích. Výskyt psychického ponižovaní nejvíce negativně koreluje posunem ve vyhledávání zdroje informací (SCK2) a vycházením se spolužáky (SCK5). Výskyt fyzického ubližování nejvíce negativně koreluje opět s posunem v SCK2 a s překonáváním překážek (SCK4). Právě posun v překonávání překážek jako jediný signifikantně negativně koreluje se všemi třemi druhy ubližování. To je zajímavé i proto, že ve společnosti často zaznívají argumenty, že právě šikana, či absence bezpečného prostředí, vedou k rozvoji odolnosti. Tato data ukazují, že souvislost mezi těmito dvěma proměnnými je opačná.

Tabulka 3: Korelační matice na úrovni celých tříd z šetření Mapa školy, matice zaměřená na ubližování. Všechny zobrazené korelace jsou negativní.

Sociální klima třídy a posun v učení

Nakonec nás zajímalo, jak spolu posun v učení a sociální klima třídy souvisí na úrovni celých tříd také ve hlavním šetření. Vzhledem k tomu, že sociální klima třídy je aspekt, který se týká celého kolektivu, dává smysl tyto souvislosti sledovat i na úrovni těchto kolektivů. Tedy zkoumat, zda se mezi sebou třídy, které žáci hodnotí jako různě soutěživé, liší v tom, jak v nich žáci průměrně vnímají svůj učební pokrok. Tyto korelace je třeba brát s rezervou, jelikož se jedná o devět tříd, tedy málo průkazný vzorek. 

Jak ukazuje tabulka 4, to, jak jsou žáci ve třídě soutěživí a to, jak je pro žáky ve třídě učení obtížné, pozitivně koreluje s tím, jaký je ve třídě vnímaný průměrný posun v učení v průměru za všechny oblasti. Zároveň průměrné zlepšení v komunikačních dovednostech ve třídě pozitivně koreluje s tím, jaké jsou ve třídě třenice mezi žáky a jak žáci ve třídě vnímají obtížnost učení. Souvislost se třenicemi je v tomto případě zajímavá, a vzhledem k výše zmíněným negativním korelacím u ubližování i mírně paradoxní. Tato potenciální souvislost by se dala vysvětlit tak, že třenice ve třídě, které nevedou k ubližování či šikaně a probíhají v bezpečném prostředí, mohou vést k nutnosti řešení sporů, při kterých si žáci své komunikační dovednosti zlepšují.

Tabulka 4: Korelační matice na úrovni celých tříd z hlavního šetření.

Limity výzkum

Při interpretaci výsledků tohoto výzkumu a vyvozování obecných závěrů o roli sociálního klimatu v učení dětí na ScioŠkolách je třeba brát v úvahu limitace tohoto výzkumu. Zaprvé, pro měření pociťovaného pokroku v učení dětí nebyly využity validizované nástroje, což limituje naši schopnost říct, zda hodnoty, které jsme změřili, odpovídají skutečně pociťovaným posunům v učení dětí. Zadruhé, je otázkou, nakolik sebereporting učení dětí odpovídá jejich reálnému učení, které bychom změřili pomocí testů nebo jiných nástrojů nástrojů. Zatřetí, korelace samozřejmě neimplikují kauzalitu. 

Závěr: lepší sociální klima ve třídě je spojeno s vyššími učebními pokroky dětí

I přes tyto limitace ale výzkum částečně přispěl k podpoření hypotézy, že lepší sociální klima ve třídě je spojeno s vyššími učebními pokroky dětí na druhém stupni základních ScioŠkol. Tuto hypotézu konzistentně podporuje několik zjištění tohoto výzkumu. Zaprvé tento výzkum ukázal, že spokojenost žáků ve třídě a míra soudržnosti kolektivu souvisí s vyšším pociťovaným učením těchto žáků. Zadruhé, přítomnost fyzického a psychického ubližování ve třídě souvisí s nižším pociťovaným posunem ve ScioKompetencích u žáků dané třídy. A zatřetí, pociťovaná míra bezpečného prostředí ve třídě, vzájemné pomoci mezi spolužáky a míra kamarádství ve třídě pozitivně korelují s pociťovaným posunem ve ScioKompetencích, a to jak na úrovni jednotlivých žáků, tak na úrovni celých tříd. 

Závěrem tak lze říct, že výzkumu se povedlo přinést nové důkazy o tom, že dobré sociální klima třídy je důležité pro učení dětí, a podpořit tak výzkumně hodnoty a koncepci ScioŠkol v této oblasti. I kdyby ale tento vztah z výzkumu nevyplynul, je pro ScioŠkoly zaměření na bezpečné prostředí a dobré vztahy mezi žáky i tak zásadní, už jen protože jsou pro nás tyto oblasti hodnotou samy o sobě.

Celá výzkumná zpráva

Celá výzkumná zpráva, včetně detailního popisu použitých metod, srovnání sociálního wellbeingu na ScioŠkolách a běžných školách a dalších zajímavých výsledků tohoto výzkumu je k nalezení zde.

Kompletní zpráva z výzkumu