RYTMUS UČENÍ: Jak hudba ovlivňuje náš mozek?

Hudba na pozadí: Pomocník, nebo překážka?

Zatímco některé studie naznačují pozitivní vliv poslechu hudby na učení a rozvoj kognitivních schopností, jiné jsou ve svých zjištěních zdrženlivější. Specifickou oblastí je využití hudby jako kulisy při učení. Podle Goltze a Sadakaty (2021) efektivita hudby na pozadí závisí na několika faktorech, včetně typu úkolu a jeho obtížnosti. Autoři zjistili, že lidé mají tendenci pouštět si hudbu méně při náročnějších úkolech, přičemž při těchto náročnějších úkolech preferují klasickou, klidnou a instrumentální hudbu. U jednodušších úkolů jsou pak méně kritičtí k výběru typu hudby. 

Lehmann a Seufert (2017) ve své experimentální studii s univerzitními studenty zjistili, že hudba na pozadí negativně ovlivňuje porozumění při verbálním učení, zejména u jedinců s nižší kapacitou pracovní paměti. Jednodušší úkoly zůstaly vlivem hudby většinou nedotčeny, avšak složitější úkoly vyžadující porozumění vykazovaly pokles výkonu, což naznačuje, že hudba na pozadí působí jako svůdný detail, který přetěžuje kognitivní zdroje. Na druhé straně, studenti s vyšší kapacitou pracovní paměti mohli z poslechu hudby na pozadí těžit, protože jim nebránila ve výkonu a mohla vytvářet optimální podmínky pro učení. 

Mozartův efekt: Fakt, nebo fikce?

U instrumentální hudby ještě zůstaneme. Možná jste někdy slyšeli o Mozartovu efektu. Tento efekt říká, že poslech první věty Mozartovy sonáty pro dva klavíry v D dur zlepšuje výkon ve vizuálně-prostorových úlohách. :) 

V roce 2010 proběhla meta analýza (39 studií, více než 3 000 účastníků), ve které autoři dospěli k závěru, že existuje jen málo důkazů podporujících specifický Mozartův efekt. Jejich závěr šel tedy proti populárnímu názoru, že Mozartova hudba zvyšuje inteligenci. 

Zajímavé zjištění přinesla studie od Schellenberga a Hallam (2005), ve které autoři zkoumali souvislost hudby s kognitivními schopnostmi dětí ve věku 10 a 11 let. Studie testovala prostorové schopnosti dětí při poslechu zvukových podnětů: tehdejší populární hudby i hudby složené Mozartem. Děti, které poslouchaly při aktivitě (skládání papíru) populární hudbu, dosahovaly lepších výsledků. Autoři z výsledků vyvozují, že pozitivní vliv poslechu hudby na kognitivní schopnosti je pravděpodobnější, pokud je hudba posluchačům příjemná. 

Kdy je hudba při učení prospěšná? 

Novější meta-analýza Román-Caballera a kolegů (2022) ukázala, že instrumentální hudební výchova přináší malé, ale významné zlepšení v oblasti kognitivních funkcí, přičemž největší přínos je pozorován u exekutivních funkcí a vizuálně-prostorových dovedností. Platí, že čím je přístup k hudbě aktivnější (od poslechu až po hru na nástroj), jsou dopady větší.

Co se týká populární hudby, která obsahuje text, ta se jeví jako vhodná pro rozvoj jazykových dovedností (Isnaini & Aminatun, 2021) nebo tvořivosti (Hallam a Cuadrado, 2019). U fyzické činnosti se ukazuje, že hudba má schopnost zvýšit požitek z aktivity, zlepšit fyzický výkon nebo snížit vnímanou námahu (Terry et al. 2020). 

Nicméně v případě aktivit, které vyžadují vysokou míru koncentrace (matematické úlohy, verbální učení atp.), mohou populární písně působit spíše rušivě (pravděpodobně vlivem textu), odvádět pozornost a prodlužovat dobu splnění úkolu. Vždy je dobré myslet na výběr hudby podle povahy činnosti a kýženého stavu. Někdy chceme dosáhnout vysoké koncentrace, někdy příjemné kulisy pro monotónní činnost. Někdy potřebujeme organismus nabudit, jindy uklidnit a zrelaxovat. 

Hudba má významný potenciál zvyšovat motivaci k učení a podporovat pozitivní emocionální rozpoložení žáků. Pro celkový well-being dětí a mladých lidí může být poslech hudby důležitým faktorem. Hallam a Cuadrado (2019) poukazují na to, že aktivní zapojení do hudebních aktivit může podpořit rovněž rozvoj zvídavosti, tvořivosti a otevřenosti k novým zkušenostem. 

Hudba jako každodenní rituál

Ve výuce je možné využívat hudbu jako ranní rituál, který může navodit náladu například písničkou vybranou žáky. Zajímavé může být i zapojení hudebních přechodů mezi dílčími aktivitami, které mohou sloužit jako zvukové signály pro změnu činnosti. Další zajímavou možností je využití instrumentální hudby pro samostatnou práci. Při práci se třídou si může vyučující společně s žáky vytvořit hned několik playlistů - pro povzbuzení v případě únavy, pro zklidnění po vysoké aktivitě, pro soustředění při samostatné práci, pro oslavování společných úspěchů atd. 

Účinnost hudby je určována typem prováděné činnosti - zatímco u jednodušších úkolů může být hudba prospěšná, při náročných aktivitách vyžadujících vysokou koncentraci může být spíše rušivým elementem, zejména pokud obsahuje textovou složku. Ačkoliv poslech hudby asi nepřinese zázračná řešení na všechny vzdělávací výzvy, může do třídy vnést veselejší náladu, vytvořit prostor pro sdílení nebo dát někomu do rukou zajímavou učební strategii. 

Zajímá vás výzkum v oblasti vzdělávání a výchovy dětí? Sledujte naše výsledky na www.scioresearch.com.